Seznam území OKFF    Diplom OKFF    OKFF - moje aktivace

    Základní údaje: Vyhlášení: 1952, Výměra: 463,64 ha. Nadmořská výška: 220–467 m

    NPR Koda patří mezi nejstarší chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Je to členité a převážně zalesněné území na jih a západ od Berounky mezi Tetínem, Tobolkou a Srbskem. Území je součástí Evropsky významné lokality Karlštejn-Koda.

    Charakteristika oblasti: V rozsáhlém území je v souladu s členitým reliéfem a klimatem vyvinut soubor vápnomilnývh ekosystémů zahrnující všechny hlavní biotopy Českého krasu. Nalezneme zde lužní a suťové lesy s pěnovcovými prameništi, dubohabřiny, kyselé doubravy, okroticové bučiny, šipákové doubravy a lesostepi spolu s xerotermními trávníky a více typů skalních stepí. Nacházejí se tu významné stratigrafické, paleontologické a archeologické lokality. Studium zdejší pestré hmyzí fauny má dlouholetou tradici.

    Geologickým podkladem území jsou devonské usazené horniny (především vápence). Motivem ochrany je tu především soubor vápnomilných ekosystémů zahrnující všechny hlavní biotopy Českého krasu. V údolích potoků jsou maloplošně zastoupeny porosty lužního lesa, strmé stinné svahy kryje suťový les s charakteristickým výskytem jedovatého oměje vlčího moru (Aconitum lycoctonum). Ve vyšších polohách a na povlovnějších svazích tyto lesy pak přecházejí v dubohabřiny s bohatým bylinným patrem, patrným zvláště v jarním aspektu, kdy kvete např. jaterník podléška (Hepatica nobilis). Lokálně v území nalezneme vápnomilné bučiny s výskytem okrotice červené (Cephalanthera rubra) a s dobře zmlazujícím bukem (Fagus sylvatica). Pro mělké půdy a výhřevné horní části převážně jižních a jihozápadních svahů jsou charakteristické teplomilné doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) a dubem pýřitým neboli šipákem (Quercus pubescens), s dřínem (Cornus mas) a vzácně s endemickým jeřábem krasovým (Sorbus eximia). V bylinném patře je charakteristická kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), třemdava bílá (Dictamnus albus) a vstavač nachový (Orchis purpurea). Tyto porosty plynule přecházejí do xerotermních trávníků a skalních stepí, které na území rezervace představují primární bezlesí. Z trav tu dominuje zejména kostřava waliská (Festuca valesiaca) a kavyl Ivanův (Stipa joannis), z širokolistých bylin charakteristických pro Český kras tu roste například žluťucha smrdutá (Thalictrum foetidum) nebo devaterník šedý (Helianthemum canum) a tařice skalní (Aurinia saxatilis). Vzácně se tu vyskytuje i včelník rakouský (Dracocephalum austriacum), celoevropsky ohrožený rostlinný druh. V území je známo velké bohatství druhů vápnomilných mechorostů, např. bokoplodka kostrbatá (Pleurochaete squarrosa) nebo podhořanka lesklá (Porella arboris-vitae), hub, jako např. káčovka ploská (Biscogniauxia simplicior), muchomůrka Beckerova (Amanita beckeri) a hlíza vrásčitá (Hymenogaster verrucosus).

    NPR Koda je bohatá na množství teplomilných druhů bezobratlých živočichů, zejména měkkýšů, jako je např. kuželovka skalní (Pyramidula rupestris) či ovsenka skalní (Chondrina avenacea), pavouků, jako je např. stepník rudý (Eresus cinnaberinus), sklípkánek černý (Atypus piceus), a hmyzu, jako je např. ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius), ušatka kůrová (Ledra aurita), chrobák vrubounovitý (Sisyphus schaefferi) a mnozí další. Endemickým druhem povodí dolní Berounky je plž vřetenka lesklá (Bulgarica nitidosa). V Císařské rokli a v údolí Kodského potoka (Údolí děsů) se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), v oblasti Tobolského vrchu čolek velký (Triturus cristatus).

    Žijí tu ohrožené druhy lesních ptáků, např. holub doupňák (Columba oenas) v jediné stálé populaci na území CHKO Český kras a luňák hnědý (Milvus migrans). Na skalních stepích bývá zastižena užovka hladká (Coronella austriaca). V opuštěném Tomáškově lomu má hnízdní kolonii kavka obecná (Corvus monedula), výr velký (Bubo bubo) a občasně tu zimuje i zedníček skalní (Tichodroma muraria). Pod vyvěračkami v Císařské a Kodské rokli se tu vytvořily pozoruhodné soustavy kaskád ze čtvrtohorních sladkovodních sedimentů – pěnovců. Na území NPR Koda je rovněž evidováno téměř 50 jeskyní a krasových dutin, z nichž některé byly využívány člověkem již v období pleistocénu (ve starší době kamenné).

    Při návštěvě území doporučujeme vyrazit ze Srbska z železniční zastávky po žluté turistické značce proti proudu Kodského potoka. U rybníčku na Kodě je pak možné pokračovat dál po žluté značce směrem ke Koněpruským jeskyním nebo se vydat po modré značce do obce Tetín.

Mapa NP, CHKO a NPR v ČR - OKFF-089 NPR Koda v CHKO Český kras.

 

OKFF-089 NPR Koda v CHKO Český kras.

 

Mapa NPR Koda OKFF-089.

 

 
NPR Koda.

 
Koda - skalní stěna a jeskyně.

 

 
NPR Koda - Kavyl Ivanův a Pěnovcová jezírka.

 

Zdroj:   www.ceskykras.ochranaprirody.cz , http://www.cittadella.cz a http://botany.cz .